Čáslavská synagoga vstala z popela, Nadační fond dr. Dagmar Lieblové za její záchranu získal prestižní cenu

Synagoga v Čáslavi je nepřehlédnutelná stavba v historizujícím neomaurském stylu, která vyčnívá z okolní zástavby svou exotičností a návštěvníky ohromí nejen exteriérem, ale i impozantním interiérem. Ještě před několika lety to tak ale nebylo a zničená památka jen tiše čekala na svou záchranu. Jako Fénix z popela vstala díky usilovné snaze Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové, který zatím do oprav investoval přes osm milionů korun a chce ze synagogy  vytvořit kulturní centrum připomínající historii židů na Kutnohorsku a Čáslavsku. Letos v únoru fond za tento počin získal prestižní Cenu Ladislava Čerycha v soutěži Neziskovka roku.

Výstavní synagogu v Čáslavi si nechala tamní židovská obec postavit podle plánů známého vídeňského architekta Wilhelma Stiassniho na konci 19. století, svému původnímu účelu ale sloužila pouze čtyři desítky let. Hrůzy holocaustu přežila jen hrstka původních židovských obyvatel a ze synagogy se po válce stal sklad a později depozitář. Svatostánek ale unikl osudu mnoha jiných synagog zničených za války i po ní a pražská židovská obec jej získala zpět do svého vlastnictví v roce 1994. V posledních třiceti letech dostala synagoga třeba novou střechu a opravila se i čelní fasáda, na zásadnější celkovou rekonstrukci ale nebyly peníze. Zvrat přišel až se záměrem Fondu dr. Dagmar Lieblové, který navazuje na odkaz kutnohorské rodačky, přeživší holocaustu, a chce ze synagogy vytvořit místo setkávání a centrum připomínky dějin místní židovské komunity.

Osobní záležitost

„Navazujeme na činnost mojí maminky, která jezdila po Evropě a vyprávěla svůj příběh, a v Terezínské iniciativě se pak snažila o podporu přeživších holocaustu. Když zemřela, tak jsme přemýšleli, jak v tom pokračovat. Je to pro mě i velký osobní závazek, který cítím velmi silně, protože moje maminka přežila díky administrativní chybě a ta způsobila, že jsem tady i já,“ říká syn Dagmar Lieblové Martin Liebl.  Ten je předsedou správní rady fondu a jako filantrop do záchrany synagogy investoval několik milionů korun.

Dagmar Lieblová se v roce 1929 narodila do asimilované židovské rodiny Fantlových v Kutné Hoře a do transportu nastoupila společně s rodiči, babičkou a mladší sestrou jako třináctiletá v roce 1942. Přežila jako jediná, a to i díky tomu, že kdosi udělal chybu v datu jejího narození. Její příběh zpracoval v knize Přepsali se, tak jsem tady historik Marek Lauermann, který je nyní ředitelem nadačního fondu a oživení synagogy je i pro něj díky přátelství s Dagmar Lieblovou velmi osobní záležitostí.

„Věnujeme se tomu jako nadšenci, je to pro nás srdeční věc. Oba máme vazbu na předválečnou židovskou komunitu na Kutnohorsku a snažíme se navázat na to, co dělala Dana Lieblová, ale zároveň jít nějakou svou vlastní cestou,“ zdůrazňuje Lauermann. „Nechceme připomínat jen holocaust, ale celou židovskou tradici a historii české židovské komunity, která má i tady na Kutnohorsku řadu slavných osobností. Kdo dnes ví, že odtud pocházel třeba letec 311. bombardovací peruti Ivo Engländer, že se v Malešově narodil Hugo Meisl, tvůrce moderního fotbalu, nebo že tu působil Emil Pick, zakladatel firmy Kosmos, dalo by se říct takový Elon Musk chemického průmyslu přelomu století?“ vyjmenovává pozapomenuté rodáky Lauermann.

Historie ožívá

Synagogu v Čáslavi nechala tamní židovská obec postavit v roce 1899, autorem plánů je Wilhelm Stiassni, který navrhl například i pražskou Jubilejní synagogu v Jeruzalémské ulici. Stavba v Čáslavi byla velmi nákladná, přispěla na ni mimo jiné i rodina Rotschildů, a obec se kvůli ní značně zadlužila. Velkolepý svatostánek měl kapacitu pro 140 sedících mužů a 90 žen na galerii, a vešlo se do něj tedy více věřících, než tehdy čítala místní židovská komunita. 

Zvenčí budí budova pozornost impozantním průčelím s maurským obloukem a rozetou s Davidovou hvězdou, uvnitř pak návštěvníky vítá sál s malovaným kazetovým stropem a galerií. Strop je čerstvě zrestaurovaný a nové je i zázemí s pokladnou a toaletami, takže je sál připravený na pořádání kulturních akcí. Nadační fond pravidelně zve například na koncerty nebo oslavy židovských svátků. „Loni k nám v hlavní turistické sezoně dorazilo přes 1500 lidí, což považujeme za velký úspěch,“ říká Marek Lauermann, podle něhož je třeba počítat s tím, že Čáslav není nijak frekventovaným turistickým cílem. „Pro město ale může být synagoga zajímavým způsobem, jak se vymanit ze stínu Svaté Barbory,“ připomíná Martin Liebl blízkou Kutnou Horu, kam naopak turisté míří ve velkém.

Nadační fond dr. Dagmar Lieblové dosud za renovaci synagogy vydal přes 8 milionů korun, počítá ale s dalšími investicemi – opravy fasády, vstupních dveří a výměna oken by měly stát dalších několik milionů. „Dá se říct, že dvě třetiny rekonstrukce z hlediska objemu práce už jsou za námi,“ shrnuje Lauermann, který se ale zároveň brání označení, že projekt se blíží do cílové rovinky. „Je to stejné, jako když Zátopek běžel na stadionu v Helsinkách a měl za sebou Mimouna, který mu dýchal na záda, cíl se prostě zdá daleko.“ Ocenění na Neziskovce roku nebo nedávná úspěšná kampaň na crowdfundingové platformě Donio ale dávají tušit, že nadační fond stejně jako Zátopek dech neztrácí.