Studentská umělecká skupina OLDstars bude letos již potřetí realizovat část svého letního divadelního programu v Kutné Hoře. V létě 2022 studenti uměleckých škol rozžili bývalý pivovar v Sedlci a to festivalovým marathonem 30 divadelních představení, v létě 2023 pak uvedli ve vypuštěném zimním stadionu postapokalyptickou hru Maria Von Mayenburga MARS, v okolí chrámu sv. Barbory inscenovali torzo středověkého textu MASTIČKÁŘ a z Kutné Hory odstartovali turné s cestovní verzí inscenace HAMLET. Letos chystají pro Kutnohoráky tři různé divadelní projekty 

Jaké inscenace  jsou letos v Kutné Hoře skryty pod tajemným názvem OLDstars on the ROAD?

Matouš Košař (Romeo): V pátek 12. července odstartujeme z Kutné Hory turné, převážně po Středočeském kraji, s cestovní verzí nejslavnější hry Williama Shakespeara Romeo a Julie.  V pondělí 29. července se v Kutné Hoře zastaví druhá kočující divadelní inscenace – komorní příběh o dospívání PÍSKOVIŠTĚ. OLDstars on the ROAD pak vyvrcholí ve čtvrtek 19. září, kdy původní inscenací MARIE STUARTOVNA přispějeme k zahájení Divadelního festivalu Kutná Hora, který pořádá naše spřátelené divadlo X10. V Kutné Hoře budeme vždy hrát v Breyerových sadech, tedy tom krásném parku pod Vlašským dvorem.

Vy jste představitelé ústředních rolí prvního z projektů – proč zrovna Romeo a Julie?

Petr Šimoníček (Romeo): Nápad zrál už někdy během loňského jara, kdy mě režisér inscenace Tomáš Staněk připravoval na  přijímačky na herectví JAMU (Petr od října nastupuje do prvního ročníku herectví JAMU v Brně) a jako jeden z monologů jsme pracovali na tom slavném finálním textu, kdy Romeo v hrobce objeví “mrtvou” Julii.  Tomáš se na mě tehdy tajemně usmíval a říkal: “to nějak ještě využijeme.” No a ještě před přijímačkama přišla nabídka, zda nemám v létě v červenci čas a mě už bylo tak trochu jasné, co by to mohlo být.

Matouš Košař: Romeo a Julie je poměrně často inscenovaná hra. My budeme vozit radikální verzi – Montekové jezdí na skejtech a Kapuleti na kolečkových bruslích. Je to geniálně napsané dílo, které se dá jednoduše zasadit do jakékoliv doby. Poměr něžné lásky a vražedné nenávisti je od Mistra umíchán velmi zdatně. Hrát budeme nejnovější překlad Martina Hilského pouhých devadesát minut a to pod pod širým nebem, za každého počasí.

O čem Vaše inscenace, sbalená na cesty, bude a jaká má specifika?

Vendula Smižanská (Julie): Romeo a Julie je o mladých lidech, co žijou život “naplno”. To jsme doslova my. Hra, i když je fakt stará, otvírá témata a otázky, které jsou vlastně naše, máme k ní docela dost blízko. Rozhodli jsme se vypíchnout témata vztahů s rodiči nebo s kamarády.  Mám ráda, jak se komedie rychle a nepozorovaně mění v tragédii. 

Matouš Košař: O první lásce, zbytečné nenávisti a velkém kamarádství. Vlastně jsme jenom o pár měsíců starší než originální postavy. Dojedeme si pro vás na skateboardech a bruslích!  Nastavíme zrcadlo generaci našich rodičů..:) 

S čím jste během zkoušení nejvíc bojovali? 

Matouš Košař: Hodně jsme pracovali na tom, aby to jak mluvíme v jevištním  Blankversu znělo přirozeně… autenticita herectví je velké téma. 

Petr Šimoníček: Určitě s aklimatizací na openair prostředí. Je to velký rozdíl, než, hrát v akustice  divadelního sálu, zejména třeba v našem Bytovém divadle H2O, kde máte diváky doslova na dosah ruky. Najednou nehrajete slzičky “na 10 centimetrů”, ale klidně “na 8 až 20 metrů”. “Umluvit” a “uhrát” velký prostor je i fyzicky náročnější. A ještě k tomu jezdit na skateboardu nebo bruslích..:)

Vendula Smižanská: Naši inscenaci zkoušíme venku, a někdy je děsivý horko a svítí sluníčko, někdy je bouřka a prší. Počasí nám hodně kříží  plány. ale snad máme vybráno a v létě na turné nespadne ani kapka…

Jaké máte s openair projektem další plány?

Petr Šimoníček: Tak určitě “odjet” celé turné, to je největší priorita. Ideálně bez vyvrknutých kotníků, zlomených rukou a bez angíny. 

Vendula Smižanská: Po premiéře v “domovské” Kutné hoře se s inscenací zastavíme například ve Vrdech, v Nymburku, v Benešově, na zámku v Libochovicích, Zruči nad Sázavou, v Brandýse na Labem, na hradě Točník, v klášteře v Roudnici nad Labem…

Matouš Košař: Vrcholit bychom měli v Mikulově, kde alespoň pár dní zůstaneme relaxovat. a nebo můžeme přijed k někomu na chalupu nebo na oslavu narozenin nebo svatbu. jsme otevření každému dobrodružství.