Přátelský pivovar v Malešově bude o víkendu slavit sedm let od otevření a při této příležitosti jsme se zeptali jednoho z jeho zakladatelů a majitele malešovské tvrze Ondřeje Slačálka na to, jak ho napadlo pivovar založit a jak se s vařením piva začínalo. Bavili jsme se ale i o dalších novinkách a akcích, které letos návštěvníky Malešova a jeho okolí čekají. Jednou z nich je nové zázemí pro ty, kdo mají rádi koupání u Velkého rybníka.

Kde a jak vůbec vznikla myšlenka na založení pivovaru v Malešově?

Teď to bude přesně sedm let od otevření pivovaru, ale první myšlenka na jeho založení je staršího data. V roce 2013 jsme byli se ženou na výletě v jednom nejmenovaném historickém městě, kde mě při pohledu na budovu s velkým nápisem pivovar napadlo, že by to byla hezká věc. Stalo se to v okamžiku, kdy už se rekonstrukce tvrze, kterou jsem koupil v roce 2002, chýlila ke konci a já přesně věděl, že s opravami budu hotový za tři čtyři roky. Což se nakonec potvrdilo, kolaudovali jsme v roce 2017. Najednou jsem měl chuť vymyslet něco dalšího a pivovar byl nápad, který se mi líbil, i když jsem o vaření piva nic moc nevěděl. 

Začínal jste tedy úplně od nuly?

Nebyl jsem na to sám. S kamarádem Honzou Prokopem jsme tu ideu začali rozvíjet – nejdřív jsme se dohodli s jedním pivovarem a u nich vyrobené pivo jsme prodávali se svým brandem, tedy Přátelský pivovar Malešov. Poté následovala crowdfundingová kampaň, kde jsme vybrali peníze na sestavení vlastní receptury a výrobu první várky vlastního piva, které se stále ještě vařilo jinde. Postupně jsme dosáhli určitého objemu a řekli jsme si, že asi jdeme správným směrem, když to nějaké peníze přináší, a že bychom mohli zkusit rozjet kamenný pivovar. Dali jsme se dohromady s dalšími dvěma kamarády a začali jsme hledat nemovitost.

Mělo v Malešově pivovarnictví nějakou tradici? 

Bylo tady na co navazovat. Pivovar v Malešově fungoval od 16. století až do roku 1942, ovšem jinde, v areálu pod tvrzí. Uvažovali jsme o koupi původního objektu, který byl v žalostném stavu, ale nebyl zrovna na prodej. Koupili jsme proto budovu, kde teď sedíme, což jsou bývalé stáje, které později sloužily jako autodílna. Byla to součást hospodářského dvora u tvrze, z níž se v 17. století za Šporků stala sýpka.

Jak se vám podařilo získat na rozjezd pivovaru finance? Rekonstrukce musela být docela náročná…

Koupili jsme tenhle objekt a potřebovali jsme ho opravit, ale nikdo ze čtyř lidí, kteří u toho byli od začátku, na to neměl peníze. V té chvíli jeden z nás přišel se spásným nápadem, abychom z pivovaru udělali akciovou společnost a akcie prodávali zájemcům a známým, kteří by do něj chtěli investovat. To bylo stěžejní. Vydali jsme dva typy akcií – zakladatelské pro nás pět kamarádů, kteří jsme byli u zrodu pivovaru, a investorské. Našlo se asi 30 lidí, kteří si pořídili od jednoho až po 40 kusů akcií a tyhle peníze vytvořily kapitál, ta který jsme pivovar zrekonstruovali. V březnu 2017 jsme otevírali a naráželi první u nás uvařené pivo.

Jak se od té doby pivovaru daří?

V začátcích tvořily drtivou většina obratu prodeje piva jinam, dodávali jsme hodně do hospod v Praze nebo v Brně. Lokál tehdy tolik nefungoval, protože Malešov nebyl město, kam by měl někdo moc důvod jezdit. Občas dorazili lidé na tvrz, hlavně když jsme připravili nějaké akce, třeba středověké slavnosti nebo advent. Jinak tu ale byl turistický ruch skoro nulový. To se ale díky pivovaru změnilo. Teď tu v létě často bývá plno, v sezoně je obecně velmi živo a drtivá většina peněz pak přichází z prodeje tady na místě. Prodej ven nás drží v měsících mimo sezonu. Musím ale přiznat, že vytvořit prosperující pivovar úplně z nuly, a ještě v místě, které není primárním turistickým cílem, je velmi náročné. 

Pokud vím, tak v pivovaru se dlouho nevařilo, teď už ale ano. Kdy jste si řekl, že bude nabízet i jídlo?

Někdy v roce 2019 jsme otevřeli pod tvrzí glamping, kde jsme taky začali provozovat středověkou krčmu. V gastronomii jsem ale samouk, a tak jsme se zprvu spojili s firmou S láskou Karel. Ta předtím provozovala stánek u pivovaru a to bylo poprvé, kdy jsme začali nabízet jídlo. Postupně jsme se ale začali rozcházet v představách, jak by provoz měl vypadat. Dalším krokem tedy bylo to, že jsme najali vlastního kuchaře, ve vedlejším nově opraveném objektu jsme udělali kuchyni a začali jsme to zkoušet sami. Pro tuhle sezonu jsme zvolili ještě jinou cestu –  dohodli jsme se s profikuchaři z cateringové firmy, kteří tu budou od března vařit každý víkend. Nově to tedy bude tak, že pravidelný provoz s jídlem bude v pivovaru, budeme tu mít stálé menu i hotovky. Krčma bude určená jen pro akce, tedy svatby, firemní akce a tak dál.

Když jste odpovídal do naší novoroční ankety, tak jste zmínil, že chystáte otevření autokempu u Velkého rybníka. Stihnete to už na letošní léto?

To je další projekt, ke kterému jsem přišel tak trochu jako slepý k houslím. Obec Malešov má autokemp. V 80. letech byl docela slavný, k Velkému rybníku jezdily tisíce lidí. Posledních deset patnáct let tam ale byli nájemci, kteří to dovedli do katastrofického stavu. A pan starosta mě oslovil, jestli bych nechtěl ten autokemp provozovat. Já jsem se do toho úplně nehnal, ale pak jsem si řekl, že to zkusíme. Teď tam děláme zemní práce, jezdí tam buldozery, dělají se terénní úpravy. Rádi bychom, aby to bylo připravené na sezonu, ale celý areál rozhodně zrekonstruovat nestihneme. Naší ambicí je dát dohromady sociálky a provozní objekt s recepcí, kde by bylo i občerstvení, aby lidé z Kutné Hory mohli kemp využít jako hezké místo ke koupání. Když to dobře dopadne, tak se v červnu otevře. Postupně bychom pak z toho chtěli udělat destinaci třeba pro školní nebo sportovní pobyty, ale je to obří úkol.

Vás ale tyhle obří úkoly nějak samy přitahují, zdá se…

Tvrz jsem koupit chtěl, pivovar mi přišel jako skvělý nápad k tomu a ty další příležitosti přicházely samy a mně bylo líto jich nevyužít. Vždycky se objeví nějaká nemovitost a já mám strach to nechat někomu jinému, kdo může přijít a nějakým pochybným nápadem to krásné prostředí tady zničit. Tak z obranných důvodů postupuju pořád dál, nikoli, že bych chtěl, nebo na to dokonce měl peníze. Zároveň úplně nemám rád situaci, kdy je hotovo, nejsem udržovač. Nejvíc mě baví vymýšlet, rekonstruovat a stavět.