Starosta Kutné Hory Lukáš Seifert o nových projektech, oživení centra i parkování

Nedávno začal nový rok, tak bych u té příležitosti chtěla probrat, co všechno Kutná Hora pro lidi ve městě v nejbližší době chystá. Pojďme začít třeba u velkých staveb a investic, co se bude letos dít?

Příprava investičních záměrů trvá řadu let. Bohužel tu dřív často docházelo k tomu, že se věci připravené předchůdci zahazovaly, a to mi přijde jako velká škoda. Proto jsem si nechal při nástupu do úřadu udělat soupis všech projektů, které mají stavební povolení, a dalších, které jsou rozpracované, a zaměřil jsem se spíš na to, aby se mi povedlo je zrealizovat. V oblasti investic bych rád upozornil například na rekonstrukci Zelenkovy vily, což je úplně nový projekt. Chceme, aby v ní vzniklo zázemí pro ambulantní a terénní pečovatelskou službu a komunitní zahrada, celkově hezký a bezpečný prostor. Stavbu bychom rádi zahájili příští rok, náklady odhadujeme na 33 milionů korun, z 85 procent by je měla pokrýt dotace. K nádherné budově Zelenkovy vily přistupujeme jako k památce, i když úředně to památka není. Jsme si vědomi toho, že jde o architektonicky cennou stavbu, a proto rekonstrukci připravujeme ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.

Jaké další stavby se blíží k realizaci?

Další projekt, který před lety rozjížděl Martin Starý, je revitalizace toku Vrchlice. Podařilo se nám zajistit všechny smluvní záležitosti tak, že teď máme velmi vysokou šanci na získání stoprocentní dotace na rekonstrukci této části Kutné Hory ve výši 106 milionů korun. Je to mohutná investice, která změní charakter centrální části města. Ještě nás čeká soutěž na zhotovitele, teoreticky by ale stavba mohla začít v letošním roce.

Ještě letos bychom chtěli zahájit i stavbu bus parku v Sedlci. Příprava tohoto projektu trvala osm let, a i když mně osobně nepřipadá volba místa šťastná, byla by škoda projekt v této fázi zahodit a bavit se o vhodnějším místě. Jde tu o investici přes 40 milionů korun s dotací ve výši 85 procent.

Do čeho chce ještě město letos vložit peníze?

Velmi rychle budou vidět investice do infrastruktury. V letošním roce na ně máme vyčleněno přes 55 milionů korun, což je největší objem, který Kutná Hora kdy do infrastruktury jednorázově investovala. Jde tu hlavně o vypořádání starých dluhů. Máme tu komunikace, které nebyly nikdy vybudovány, nebo ty, kde se na rekonstrukci čeká přes 50 let. Půjde například o páteřní komunikace na Kaňku, ulice Vavřineckou a Ke Gruntě, kde letos začneme s opravou, i když tam jsou velmi náročné podmínky vzhledem k podloží. Oprava čeká i ulice Roháčova, Sedlecká, Mezibranská, Tyršova, V Mišpulkách, U Nadjezdu, Pod Kaňkem či část komunikací v Malíně.

Pokud se nepletu, tak by se letos mělo začít stavět i hřiště na sídlišti Hlouška, je to tak?

Stav sídliště Hlouška je další dlouhodobý dluh města a hodně se o tom mluví, ale zároveň se s tím dlouho nic nedělalo. Máme tu architektonicky zdařilé sídliště, kde je ale ohromný deficit ve vybavenosti a úrovni kultury veřejných prostor. Postupujeme tam podle architektonické studie rozdělené na etapy a před realizací jsme u poslední etapy, což je právě víceúčelové hřiště Hlouška. Chceme vybudovat centrální volnočasový areál s náklady kolem 25 milionů korun. Doufáme, že vznikne jedinečné místo, které bude živé od rána do večera, projektovali jsme ho s ohledem na školy, školky, na místní, hobby sportovce i rodiče s dětmi. U přípravy je také stávající náměstek České školní inspekce a bývalý náměstek ministerstva školství pro sport Karel Kovář, který tady od loňska vypomáhá v oblasti sportu a s ním spojených investičních akcí. Shoduji se s ním například v názoru na stav našich škol.

A ten je podle vás jaký?

Ještě v době, kdy jsem pracoval na ministerstvu školství, jsem měl v rámci inspekcí šanci navštívit desítky, ba stovky škol a pořád tvrdím, že jsem v žádném jiném městě neviděl tak zanedbané školy jako v Kutné Hoře. Snažím se teď aktivizovat školy a jejich ředitele. Ty organizace totiž nebyly zvyklé si říkat o peníze, protože věděly, že se žádných nedočkají. 

A teď se jich dočkají? 

Velmi razantní postup jsem zvolil v případě Základní školy Kamenná stezka, kde se nám loni podařilo vybudovat nové toalety, opravit celou jednu větev stoupaček, venkovní terasu a vytvořit klidovou místnost a místnost pro psycholožku. Letos budeme pokračovat s druhou větví stoupaček, vznikne nová odborná učebna ve sklepě, budeme odvlhčovat poslední část budovy a připravovat studii interiérů. Myslím, že v horizontu pěti let to bude krásná přívětivá škola, což si Kamenka zaslouží i vzhledem k dobré atmosféře, kterou se tam paní ředitelce daří budovat už teď.

Investice potřebují všechny tři provozy jídelen. Když jsem si ale prošel tu u ZŠ Žižkov, tak jsem vůbec nechápal, jak je možné, že se dál provozuje v současném stavu. Kuchařky tam třeba musejí přemýšlet o tom, jaký stroj kdy pustí, protože budova není adekvátně připojená k síti. Je potřeba nově provést odpady, rozvody vody a elektřiny, vzduchotechniku i vytápění a není možné si s tím poradit nějakou postupnou rekonstrukcí za provozu. Doba rekonstrukce bude minimálně pět měsíců a samozřejmě řešíme, jak se v té době budou děti stravovat. Je to komplikované, ale už máme představu, jak si s tím poradit. Na přechodnou dobu to bude problematické, ale rekonstrukce je nutná.

Jak je to teď s dostupností míst ve školkách? Chystají se nové třídy, i vzhledem k tomu, že se tu teď staví velké množství bytů, kam se často stěhují mladé rodiny?

Ano, přibývá tu kolem 200 nových kolaudovaných bytových jednotek ročně, což je nevídané množství, ale celkový počet obyvatel neroste, spíše klesá a klesá také porodnost, s čímž musíme do budoucna počítat. Chystáme teď dvě nové třídy mateřské školy, zároveň se musíme připravit i na opuštění některých budov, které jsou nevyhovující. Aktuálně prověřujeme, jestli by bylo možné zvýšit kapacitu v MŠ Sedlec díky využití prostor po České poště v sousední budově. Chceme mít hotový i projekt na novou čtyřtřídní kapacitní mateřskou školu v oblasti Sokoláku na Žižkově. Ještě ale nevíme, jestli se bude stavět. Mým cílem každopádně je, aby tu ve školkových třídách bylo nanejvýš 22 dětí a ne 27, jak se to někdy děje.

Často se tu vedou debaty o tom, jak oživit historické centrum města. Na malý provoz a pokles turistického ruchu si stěžují například živnostníci. Máte na to nějaký recept?

Mně se líbí projekt, který podporuje Česká spořitelna, jmenuje se Currency. Je to v zásadě digitální peněženka, která umožňuje obyvatelům distribuovat prostředky využitelné na útratu u místních podniků. Vypadalo by to konkrétně tak, že by zhruba tisícovka obyvatel dostala tisícikorunový digitální poukaz, který by pak mohla využít v provozovnách, které by se do projektu zapojily. Nebylo by to samozřejmě tak, že by člověk mohl vzít poukaz a nakoupit si za 1000 korun, byla by tam povinná spoluúčast. Kritéria pro výběr podniků a nastavení skupin obyvatel, které by měly na poukazy nárok, ještě musíme stanovit.

Znamená to, že na tenhle projekt by Kutná Hora dávala pravidelně milion ze svého rozpočtu?

Za mě by ale bylo nedostatečné na takový projekt jednorázově poslat milion, logiku dává nastavit dlouhodobé financování. Chtěli bychom od příštího roku razantně zvýšit daň z nemovitosti pro podniky z oblasti výroby a velkoprodejny primárně ze sítě nadnárodních řetězců a část prostředků z výnosu ve výši jednoho milionu by pak směřovala na projekt Currency. Myslím, že daň z nemovitosti by měla zohledňovat náklady velkých řetězců na infrastrukturu, denně se u nich třeba vystřídají tisíce aut, navíc víme, že otevření nákupních center způsobuje odchod menších obchodů z centra. Tím pádem si myslím, že je správnost našeho postupu lehce obhajitelná a lze snadno vysvětlit, proč by tyto provozy měly vyššími daněmi z nemovitosti více přispívat a nést vyšší míru společenské odpovědnosti a nákladů. Vyhlášku o dani lze v tomto směru upravit do září, projekt by pak mohl fungovat od příštího roku.

Nářky na provoz v centru města se často týkají i parkování, je z toho nějaká cesta ven?

Naší snahou je, aby se do města vrátil život. Situace je tu ale velmi komplikovaná, což souvisí s tím, že Kutná Hora není založené město a nemá přirozené centrum, protože vznikla živelně. A z toho vyplývají omezení i pro parkování. Chceme, aby se z celého centra města stala parkovací zóna, rezidenti by samozřejmě parkovali zdarma. Na větších parkovištích by byly parkomaty a zbytek města by si lidé obsloužili aplikacemi. Tenhle systém by měl podpořit i živnostníky, protože auta tu nebudou tak dlouho stát a bude to zároveň transparentnější. Současný systém mi nedává smysl v tom, že na některých místech v centru se platí, jinde naopak ne.

Větší parkoviště pro místní i turisty tu ale chybí, chystá se v tomhle nějaká změna?

Naše představa je taková, že centrum bude pro místní nebo pro krátkodobé parkování lidí, kteří si přijedou třeba nakoupit, a pak tu budou k dispozici kapacitní parkoviště, jako je třeba to u plaveckého stadionu. Se soukromým majitelem řešíme i možnost vybudování parkoviště pro osobní auta ve Vyšatově lomu. Připravujeme stání v oblasti Kolíňáčku, příští rok se zřejmě začne stavět parkoviště v lokalitě Uhelná. S Ředitelstvím silnic a dálnic řešíme také možnost vybudovat podélná stání v úseku Nové silnice od Valů po Českou ulici. Stávající silnice dálničního charakteru je ve městě nesmyslná a jen podněcuje k rychlejší jízdě, termín případné stavby ale zatím není možné slibovat. Celkově je ale naprosto nereálná představa, že tu někde blízko u centra vybudujeme kapacitní parkoviště pro 400 vozidel, to v Kutné Hoře nejde. 

Dlouhodobě tristní je také situace s parkováním u hlavního vlakového nádraží, odkud spousta lidí dojíždí do práce nebo do školy…

Spolupracujeme nyní s projekční firmou, Správou železnic i Českými drahami a připravujeme jak změnu oblasti před nádražím, tak vybudování parkovacích míst za nádražím na malínské straně. Celé to ale závisí také na chystané opravě hlavního nádraží. Celý tým na ministerstvu dopravy se pak věnuje projektu tak zvaného kutnohorského oblouku. S tím je spojená příprava na stavbu dopravního terminálu Kutná Hora město. Věřím, že v první polovině roku budeme moct vypsat soutěž na studii  –ta už existující studie je sice hezká, ale funkčně neodpovídá novým požadavkům. Pokud by se všechno dařilo, tak reálný odhad realizace terminálu je na konci dekády.

Pro mě osobně je nepochopitelné, že ve městě už třetím rokem zeje prázdnotou bývalá budova městské knihovny. Má s ní město nějaké plány?

Tomu se dost intenzivně věnujeme. Jsem překvapený a zaskočený, v jakém stavu jsou městské budovy a kolik jich máme nevyužitých. Nerozumím tomu, proč se neřešilo, co s tou budovou dál, ve chvíli, kdy se rozhodlo o stěhování knihovny. Nenašel jsem o tom ani čárku. 

Řešili jsme možnost přestavby na školku, ale tam by byly náklady příliš vysoké. Teď jednám s krajem o budoucnosti Domu dětí a mládeže a dalších organizací a je tu úvaha o tom, že sice máme budovu, která nese jméno Spolkový dům, ale zda by knihovna neměla plnit roli opravdového spolkového domu. Mohly by tam působit různé organizace a jsem přesvědčený, že by se provoz zaplatil, zájem je ohromný.

O využití bývalé knihovny jsem slyšela asi jedinou věc, a to, že by tam mohly být kanceláře.

To je naprosto nepřijatelné. Byla by to degradace a devalvace té budovy. Nedovedu si to upřímně představit a jsou i lepší řešení, jak kanceláře zajistit. Chceme, aby se nám zase podařilo scelit úřad, který dnes sídlí v pěti budovách, do budovy jedné, a to by měla být budova bývalého okresního úřadu. Dnes tam sídlí i úřad práce a státní zastupitelství. Jednáme teď  s ministerstvem spravedlnosti, chtěli bychom pro ně přestavět přízemí v budově na náměstí Národního odboje, tím by se mohla kapacita uvolnit.

Na závěr jednu osobnější otázku: ptali jsme se teď v anketě lidí činných v kultuře, spolkovém životě i podnikatelů, na jakou akci nebo událost se letos v Kutné Hoře nejvíc těší. Na co se těšíte vy?

Já mám nejradši menší akce. Takže se těším třeba na takové opékání buřtů ve školce s dětmi. To asi nezní nijak velkolepě, ale je mi to nejbližší.

FOTO: Kateřina Hanušová